Testy Dionela

Zátěžové testy mikrokontaminantů (pesticidy, farmaka, hormony)

Mikrokontaminanty jsou synteticky vyrobené organické látky, které jsou nepřetržitě vyvíjeny a aplikovány ve všech oblastech lidské činnosti, čímž trvale stoupá zátěž planety těmito látkami a zároveň jsou generovány i nejrůznější související problémy. Velká skupina mikrokontaminantů je v současnosti také pevně integrovaná ve vodním cyklu. Voda v civilizovaných krajinách není většinou originální surovinou, ale je už v širším slova smyslu recyklovanou látkou. V našich podmínkách lze jako rizikové označit přípravky na ochranu rostlin (pesticidy), účinné látky farmaceutických přípravků včetně endokrinních hormonů, prostředky osobní péče a různé přípravky využívané v průmyslu.

Pesticidy se do vodního systému dostávají z plošných zdrojů (splachy z polí a ostatních ošetřovaných ploch). Díky svému polárnímu charakteru a velké mobilitě pronikají i do podzemních vod, a to buď v původní „rodičovské“ podobě, anebo ve formě rozkladných produktů metabolizace. Jedná se o přípravky na ochranu rostlin před plevely (herbicidy), hmyzem (insekticidy), houbovými chorobami (fungicidy) apod. Spotřeby pesticidů jsou evidovány Českou zemědělskou a potravinářskou inspekcí a každý rok je vydáván seznam spotřebovaných látek. Některé pesticidy mají zakázané používání, patří mezi tzv. prioritní látky a mají určené Normy environmentální kvality (NEK).

Farmaka a látky personální potřeby (PPCP´s). Jedná se o léčiva různých skupin (léky tišící bolest, antibiotika, antiepileptika, kontrastní látky, léky na vysoký tlak a cholesterol, hormony apod.) a dále stimulátory (kofein, nikotin a jejich metabolity), UV filtry opalovacích krémů, umělá sladidla, antibakteriální přípravky aj. Na rozdíl od pesticidů nemají farmaka a PCP´s látky legislativní imisní limity. Počet farmak a PCP´s je mnohonásobně vyšší než počet aktivně používaných pesticidů. Také metabolizace bývá složitější. Vliv farmak a PCP´s na životní prostředí začíná být stále intenzivněji sledován a diskutován. Tyto látky do vodního prostředí samozřejmě nepatří a jsou více či méně toxické pro vodní organismy. Již dnes je známo, že PPCP’s například mění chování ryb a žab a výrazně narušují jejich rozmnožování. Velkým problémem je také přítomnost řady antibiotik v řekách, které zvyšují rezistenci bakterií v ekosystému a postupně tak snižují účinnost těchto léčiv.

V České republice jsou velká města zpravidla zásobována pitnou vodou z úpraven vybavených moderními technologiemi, které zahrnují i odstraňování mikrokontaminantů. Principem je ozonizace, která rozštěpí molekuly cizorodých látek a následná sorpce organických polutantů na kolonách s aktivním uhlím. Voda z menších zdrojů (menší města, vesnice, studny) může obsahovat větší množství mikrokontaminantů, protože není čištěna výše popsanou technologií.

Pro zachycení mikrokontaminantů z menších zdrojů a jako pojistku u velkých měst lze doporučit filtraci pomocí filtrů s kvalitním aktivním uhlím.

Společnost Aqua Aurea s.r.o. nechala otestovat účinnost svých výrobků na hlavní relevantní mikrokontaminanty – pesticidy, farmaka, hormony a látky osobní péče. Testování ve státním podniku Povodí Vltavy, VHL Plzeň spočívalo v umělém přidání 200 mikrokontaminantů do pitné vody a jejich následném odstraňování vodním filtrem Dionela FAM1. Byly změřeny koncentrace na vstupu a na výstupu filtru. Výsledky byly hodnoceny výpočtem účinnosti záchytu na filtrační jednotce. Průměrná účinnost záchytu je 92,5 %. Vzhledem k tomu, že hodnoty na výstupu z filtru jsou až na jednu výjimku (Gabapentin) nižší než meze stanovitelnosti, při výpočtu účinnosti se standardně považuje naměřená hodnota za rovnou polovině meze stanovitelnosti. V tabulce jsou uvedeny některé vybrané mikrokontaminanty a jejich účinnost záchytu při čištění.

Tabulka vybraných mikrokontaminantů:

Závěr: Při dodržení doporučeného maximálního průtoku (1,5 l/min) filtru Dionela FAM1 lze konstatovat účinnost > 90% při odstraňování cizorodých organických mikrokontaminantů z pitné vody.